Bezmála všechny základní školy v České republice prochází údobím různých forem testování. Aktuálně jsou tématem jednotné přijímací zkoušky na střední školy s maturitou. Lze tedy očekávat, že výstupy z těchto aktivit budou mít stále vyšší užitnou hodnotu nejen pro žáka, jeho rodiče, ale i širší veřejnost. Patřím mezi ty, kteří vítají jednotné celorepublikové testování ověřující výstupy základního vzdělávání vzhledem k jeho současnému stavu. A dva roky pilotáže, kterou realizovala Česká školní inspekce, mě v mém postoji spíše utvrdila. Na mé škole jsem se na přípravě i realizaci testování výraznou měrou podílel - vždy jsem byl v pozici zadavatele a většinou jsem byl i přítomen během celého testování. Jako matematik a školský informatik jsem mohl posuzovat mnoho parametrů celého procesu a tvrdím, že je využitelný a jeho výstupy směřují k naplnění cílů celého projektu.Jak s výstupy pracovat?To je jednou z klíčových otázek a předmětem mnoha polemik a ostrých sporů. Vycházejme tedy z toho, že každé testování má za úkol ověřit i porovnat. Dle mého soudu tedy nejdou tyto dva parametry od sebe oddělit, pouze lze posuzovat a případně kvalifikovaně nastavovat jejich váhu. Pokud jde o ověřování testovatelných znalostí a dovedností, tak žáci i jejich rodiče mohli během pilotáže model České školní inspekce získat potřebné informace a alespoň v naší škole výsledky korespondovaly s realitou (a to jsme nedopadli nijak slavně). Srovnávání výsledků je však problémem, který vyvolává mnohem více emocí. Data jsou poskytována v takové podobě, že není možné bezmyšlenkově a nekvalifikovaně porovnávat třídy a školy. Nicméně i přesto žák, rodič, třída, škola a pravděpodobně i stát dostávají informace, které považuji za smysluplné.A kde je zřizovatel?Ve výčtu cílových skupin z poslední věty předchozí části chybí klíčový hráč – zřizovatel. Pro něj nemá parametr ověřování prozatím příliš velký význam – minimálně do té doby, dokud nebude možné zjišťovat z testování přidanou vzdělávací hodnotu (tj. o kolik a kam se příslušní žáci školy za určité období posunuli). U porovnávání škol je to však jiné. Zřizovatel by měl mít zájem i zdroje pro to, aby bylo porovnání tříd a případně i jeho škol promyšlené a kvalifikované. Stane-li se tak, získá tím zřizovatel dva benefity:
Očekávám, že kritici testování vyrukují s argumentací, že přesně to je na něm škodlivé. Možná se taktéž poukáže na negativní zkušenosti z jiných zemí. |