Tato téměř Hamletovská otázka mne napadla v době, kdy jsem si detailně pročítal rozpočet našeho města. Při seznamování se s jednotlivými položkami jsem narazil na zajímavou nerovnováhu. Další aspekt, který mne motivoval k těmto úvahám je to, že se setkávám s mnoha lidmi ve svém okolí, kteří stále tvrdí, že odpad třídit je nesmysl a ztráta času, že vše stejně skončí na společné skládce. Pojďme se tedy podívat, jak to s tím tříděním je z pohledu bilance nákladů.

Město Hranice si v roce 2013 dalo do rozpočtu následující položky týkající se odpadů.

Rozpočet 2013
Příjem ze sběru a svozu tříděného odpadu	1 700 000
Místní poplatky	10 400 000
Celkem	12 100 000
Svoz a zneškodnění komunálního odpadu	-12 800 000
Sběr a zneškodnění tříděných odpadů	-6 200 000
Sběr nebezpečného odpadu	-40 000
Platby poplatků za uložení odpadu	-1 650 000
Likvidace černých skládek	-85 000
Celkem	-20 775 000
Bilance	-8 675 000

Záporným znaménkem jsou označeny položky nákladové (město tyto prostředky platí), kladné jsou položky, které město přijme (vybere na poplatcích).

Z tabulky je patrná záporná bilance. V praxi to znamená, že občané města při stanoveném poplatku za komunální odpad 640,-Kč za občana, uhradí pouze cca polovinu skutečných nákladů na svoz a likvidaci nejen komunálního odpadu. Přičemž položka 1,7 mil Kč v rozpočtu je příspěvek společnosti Ekokom za to, že město třídí odpad. Zisk z prodaného tříděného odpadu v rozpočtu není uveden, protože si jej nechává společnost Ekoltes. Ekoltes nicméně od města náklady spojené se sběrem a svozem tříděného odpadu dostane uhrazeny částkou v rozpočtu – 6 200 000,-Kč. Je to zajímavé, co, ale je to tak, zisk z prodeje odpadu zůstává společnosti Ekoltes. Tato problematika je na jiný článek.

Z materiálů společnosti Ekoltes (analýza odpadového hospodářství 2011) jsem zjistil, že město Hranice v roce 2010 uložilo na skládku komunálního odpadu 5 209 tun odpadu za rok. Při přepočtu na jednoho obyvatele města to činí přibližně 272 kg komunálního odpadu za rok, což je cca 5,1 kg odpadu na jeden týden a jednoho občana. To v praxi znamená, že průměrná čtyřčlenná rodina týdně vyprodukuje něco kolem 20kg komunálního odpadu.

Uvedený materiál společnosti Ekoltes uvádí, že v roce 2010 jsme vytřídili 676,7 tun tříděného odpadu v níže uvedeném složení.

Množství vytříděného odpadu [t]
plast	186,4
papír	311,8
sklo barevné	146,7
sklo bílé	23,6
tetrapack	8,2
Celkem [t]	676,7

Tohle jsou data za rok 2010, tyto informace jsou volně dostupné na stránkách města Hranice. V první chvíli jsou celkem nic neříkající a nedokázal jsem si pod nimi nic představit. Tak jsem si řekl, že musím zjistit, jak jsem na tom já s mojí rodinou. Zjištění bylo velice zajímavé.

Jsme čtyřčlenná rodina, dva dospělí a dvě děti. Bydlíme v rodinném domě a vlastníme jednu popelnici, kterou nám společnost Ekoltes jednou týdně vyveze (viz. obrázek). Domácí odpad, zejména díky uvědomění mé ženy, třídíme na základní složky.

Papír dáváme bokem a šetříme jej společně s rodiči pro děti do soutěže do školky a do školy. Dvě rodiny jsme schopni nasbírat za půl roku cca 200 – 300kg papíru. Zde je první srovnání – město Hranice vykázalo za rok 2010 - 311,8 tun vytříděného papíru.

Dále třídíme sklo a plasty. Plasty třídíme do našeho sorteru. Před uložením je vždy opláchneme, ať nesmrdí. Vynáší se cca 1x za týden.

Ostatní je běžný komunální odpad. Komunálního odpadu máme cca 2 – 3 pytle za týden, což je polovina naší nádoby na komunální odpad za týden. Ze zvědavosti jsem jeden pytel zvážil, jeho váha byla 1,5 kg. Váha jednoho pytle samozřejmě není reprezentativní vzorek, ale dejme tomu, že tak váží každý pytel. Jednoduchým součtem zjišťuji, že jako rodina za týden vyprodukujeme cca 5 kg komunálního odpadu (když zaokrouhlím 1,5 kg na 2 kg), to znamená 1,25 kg na osobu. A máme tu další srovnání, v Hranicích bylo v roce 2010 vykázáno průměrně 5,1 kg komunálního odpadu na občana za týden. Jednoduchým a ne náročným tříděním odpadu se naše rodina dostává hluboko pod Hranický průměr.

Zde bych mohl svůj článek ukončit otázkou, proč tedy já vlastně platím za komunální odpad stejně jak průměrný občan, když vyprodukuji mnohem méně komunálního odpadu?

Ve svém testu jsem šel ještě dál a byl jsem velice překvapen. Vzal jsem svůj vzorek komunálního odpadu, již zmiňovaný 1,5kg vážící pytel a vysypal jsem jej na igelitovou plachtu, abych zjistil, zda není možné ještě něco vytřídit. Podotýkám, je to velice „příjemná“ práce, ale doporučuji si to vyzkoušet. Výsledek byl překvapující. Objem jsem třídil na čtyři hromádky, papír, bio odpad, plasty a ostatní - již fakt hnus. Výsledek vidíte na obrázku.

Zjištěním jsem byl sám docela překvapen. Plast šel okamžitě do plastu. Papír hned do papíru. Bio odpad jsem šupl do kontejneru na bio. A co zůstalo? Nicotná hromádka již obtížně tříditelného odpadu o váze tak možná 0,3 kg. Jednoduché zjištění je, že pouze díky mé (naší – myslím rodinu) lenosti máme 5 kg odpadu za týden, který jsme schopni velice pohodlně stáhnout tak maximálně na 1 kg odpadu za týden. Tohle zjištění mne velice překvapilo.

Tímto zjištěním se dostávám k závěru mého článku. V současné době máme v Hranicích nevyrovnaný rozpočet týkající se komunálního odpadu. Lidé platí velkou částku ročně za komunální odpad, dle připravovaného nového zákona o odpadech budeme platit mnohem více a skládkování odpadu bude s největší pravděpodobností zakázané. Naše skládka na Jelením kopci jej již téměř plná, kapacita je tak do roku 2025.

Co tedy budeme s odpadem dělat?

Já to vím přesně.

V praxi jsem si ověřil, že průměrná rodina je schopna za týden vyprodukovat minimum komunálního odpadu. Pokud by občané města Hranic dokázali průměrně týdně vyprodukovat maximálně 1 kg komunálního netříděného odpadu, což je 1/5 současného stavu, nejenže bude rozpočet města na odpady vyrovnaný, ale zároveň budeme ročně platit podstatně menší částku za odpad oproti současnému stavu.

A jak to tedy zařídit?

Občan města Hranic to má jednoduché, stačí si správně odpovědět na mou úvodní otázku. A co náš zastupitel, no ten by se měl postarat o co možná nejspravedlivější motivační systém pro občany, který je povede k třídění.

Každý musí začít u sebe, já třeba pořídím ještě jednu nádobu na bio odpad.

---